Frčky, respektive vojenské hodnosti. Každý voják musí bezpodmínečně znát, koho má před sebou. Z frček jsme byli Zmrdem na začátku donekonečna zkoušení, a když jsme nevěděli, bylo zle.

Tak třeba Zmrd zahlásil: "Vojínka Horáková!" Já: "Zde!" Zmrd: "Poddůstojníci!" A já musela vysypat z rukávu: "Desátník, četař, rotný!" Kdybych to popletla, klikovali bychom, anebo šli před půlnocí běhat. Vyšší dívčí je pak situace, kdy si instruktor vzal do ruky všechny "frčky" a rychle si je na uniformě měnil. Pak jsme ho vždycky museli správně oslovit: "Pane poručíku, pane plukovníku, pane generálmajore atd."

Zmrd šel po týdnu do prdele a s novými instruktory je větší prča. Hráli jsme vstupy do místnosti. Zaklepete a čekáte, jestli se ozve "Dále!", anebo něco jiného. Pouze na "Dále!" (případně "Vstupte!") vstoupíte do místnosti, zahlásíte se a požádáte o dva dny řádné dovolené. Instruktor si vždycky vyměnil frčku a vy jste ho museli dobře oslovit. Takže mžouráte někam na pravou bradavku a luštíte, co tam instruktor má. Když jste udělali chybu, řekl instruktor: "Pyča a šišky plukovník! Já jsem podplukovník!" Pyča a šišky je další vyškovský terminus technikus, který používám dodnes.

Aktuální, nový hlavní instruktor, je nadrotmistr. Zahlašování je tedy slušný jazykolam: "Pane nadrotmistře, vojínka Horáková. Dovolte mi promluvit."

Včera jsme byli celý den na československé dráze a na dráze NATO. Dělali jsme cvičené opice, bylo to docela náročné a naštěstí se nikdo nezrakvil. Jen chlapci mají naražené koule, děvčata stydkou kost.

Na bebí jsem ale rychle zapomněla poté, co mi jeden ze statných kolegů pomáhal přelézt dvoumetrovou zeď tak, že mi nadlehčoval prdel. :)

Dnes nás čeká rozcvička (za chvíli vyběhnu) a pak střelby z kulometu 59 a RPG 17. Držte mi palce, ať s tou raketou taky neodletím .

Užívejte víkendu, já si musím ještě týden počkat. Čauves.