"vojínka Horáková"

Ahoj! Ve Vyškově jsem byla "vojínka Horáková", ale v civilu jsem Petra Horáková Krištofová. Jsem mámou dvou roztomilých holčiček, manželkou jednoho mimořádného chlápka, jsem podnikatelkou, filantropkou, prostě se nenudím.

Vystudovala jsem italské gymnázium v pražských Bohnicích, následně jsem byla přijata na VŠE v Praze a taky na matfyz. Zvolila jsem nakonec Fakultu mezinárodních vztahů VŠE, kde jsem v bakaláři vystudovala obor Mezinárodní obchod, v inženýrském studiu pak obory Mezinárodní politika a diplomacie a Ekonomická žurnalistika.

Ráda sportuju (házená, fitness, běh, kolo, lyže...) a mám pár "jakože klučičích" zájmů (ale už to dávno nejsou zájmy určené jen klukům...), jako jsou zbraně (zbroják mám už dvacet let) nebo třeba rybaření.

Více se o mém soukromém, filantropickém i profesním životě můžete dozvědět v rozhovoru s Janou Klusákovou, který najdete na stránkách Českého rozhlasu zde, větší rozhovor pak vznikl v pořadu Host Lucie Výborné (najdete zde).

Zajímá-li vás, co zrovna dělám, můžete mě sledovat na Instagramu zde.
A teď k té armádě: na vojnu jsem chtěla už jako malá holčička, ale bylo mi vysvětleno, že holky nechodí. Musela jsem si tedy počkat až na reformu armády a na vznik jednotek aktivní zálohy. A taky na to, až mi holčičky vyrostou do věku, kdy si rády od maminky odpočinou.

Díky vojenskému výcviku jsem vojákyní v aktivní záloze, na což jsem hodně hrdá. Výcvik ve Vyškově vnímám jako zásadní věc poslední dekády mého pestrého života a tento Deník – také podcast a nově i knihu - mám jako cennou vzpomínku na tohle období. Je také určitým - subjektivním - hodnocením, které někoho rozesměje a někoho třeba moc ne... Najdete v něm minimálně cenzurované, autentické pocity "nevojákyně", která se v převážně mužském prostředí snaží přežít třítýdenní non-stop výcvik, první výcvik v "covidovém" formátu. A aby někdo z těch lepších instruktorů neměl problém, odložím si tady poznámku, že "deník může obsahovat autorskou fabulaci". 

Každopádně vítejte!