Zbraně. Věc, na které tady můžete snadno skončit. Potenciál průseru je u zbraní obrovský a v zásadě dvojí: ublížení na zdraví (případně smrt) a ztráta zbraně. Instruktoři jsou na cokoliv se zbraněmi hoooodně citliví, takže tady, kurvapyčo, fakt končí prdel.

Každý voják zde fasuje jeden samopal vz.58 (tzv. kosa) a BREN 1. Čísla zbraní musíte znát nazpaměť, jejich převzetí jste podepsali v centrálním skladu zbraní.

V družstvu má pak každý své pořadové číslo, já jsem 21 - poslední, a podle pořadí se pak ve skladě v budově roty ukládají do regálů. Takže večer při ukládání zbraní jedete od jedničky, ráno vyzvedáváte od jednadvacítky.

Jednou, hned zpočátku, se nám stalo, že jsme ráno vyzvedli zbraně a chyběl jeden BREN. Neviděli jste to tóčo, co se kolem toho rozjelo. BREN stojí čtvrt mega, ale hlavně ztráta zbraně je zkurveně velkej průser, pyčovole.

Takže šéf družstva řádil jak pominutej, vypadalo to, že mu brzy prdne cévka v mozku a budeme mít po rotmistrovi. Nakonec se věc vysvětlila: den před tím na střelbách někdo z jiného družstva odnesl naši zbraň a jeden trouba od nás si nevšiml, že do skladu ukládá zbraň jinou. Ráno pak borec z jiného družstva sebral v našem regále tu svoji zbraň, ale nevrátil k nám tu naši. Ta pak vyplavala z jiného regálu a rotmistrovi spadl kámen ze srdce. Tahle akce ale měla své důsledky: přesun na střelnici, 2.6 km do kopce, jsme absolvovali rychlým přesunem, tedy v poklusu. Jak to dopadlo, jsem psala: já a mnozí další se málem poblili, jeden borec skončil na nosítkách, protože omdlel.

Po střelbách, zpravidla večer, nastává příjemná činnost, a to je čištění zbraně. Dělá se to na učebně, sedíte u toho a máte pohodu. Vojáci jsou na čištění zbraní ujetí a stojí si za tím, že to chce moře času. Takže dvě hodiny leštíte. Tak proč ne. Zobete u toho čokoládu a jako Forrest Gump si říkáte: "Krevety na česneku, krevety na tymiánu, smažené krevety..." Prostě si můžete přemýšlet o nesmyslech a trochu si odpočinout. Instruktor se občas podívá, jak vám to jde, a třeba poradí. Když je to pičus, tak vás zjebe, že tu komůrku, pyčovole, máte totálně zamrdanou a že nebude opakovat dvakrát, že ten zajebanej sapík máte vyleštit.

Kosa se na výcviku stává vaším parťákem a musíte ji tahat skoro všude. Takže až půjdeme ve středu a ve čtvrtek na kurz přežití do lesa, musíme tu pyču táhnout s sebou.

Střelby ze sapíka i BREN už máme za sebou, v úterý nás čekaji ostré střelby - kulomet 59, RPG 7 a hod granátem F1. Dnes jsme všechny tři zbraně drilovali do zblbnutí. Na kulometu se mi zasekla nábojnice, což jsem patřičně okomentovala (zkurvená pyča dojebaná). Jenže jsem byla na stanovišti číslo dvě, což bylo hned u instruktorů. Myslím, že jednomu z nich zaskočil rohlík a druhý pronesl něco v duchu: "To bylo slovo chlapa!"

Teď jsme měli chemickou přípravu a zítra nás kromě nácviku střeleb nás čeká výstupní fyzické přezkoušení a první část závěrečných zkoušek.

Pěkný nedělní večer všem.